Využití bentonitu v zemědělství a jeho vliv na fyzikální a biologické vlastnosti půdy

 Vašinka M.¹, Badalíková B.², Prudil J.²

¹Agrovýzkum Rapotín s.r.o.,  ² Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko

Úvod
Zlepšování půdních vlastností představuje v moderním zemědělství významný nástroj pro podporu udržitelné produkce plodin. Přírodní minerální doplňky, jako je bentonit, mohou díky své bobtnavosti, vysoké kationtové výměnné kapacitě a schopnosti vázat vodu příznivě ovlivňovat fyzikální i biologické procesy v půdě. Jejich využití je obzvlášť efektivní u lehkých, propustných půd s omezenou retencí vody a nízkým obsahem jílovitých částic.

Cíl
Cílem dvouletého polního experimentu (2019–2020) bylo posoudit vliv dvou typů bentonitu (Rokle, Černý vrch) aplikovaných v dávkách 400, 800 a 1200 kg ha⁻¹ na fyzikální vlastnosti kambizemě (objemová hmotnost, maximální kapilární kapacita, minimální vzdušná kapacita, půdní vlhkost) a na obsah mikrobiální biomasy uhlíku (C_mic) během pěstování kukuřice seté.

Metody
Pokus byl proveden poblíž obce Hodov na kambizemi mesobazické. Bentonit byl aplikován před setím kukuřice a zapraven do orniční vrstvy. Fyzikální vlastnosti půdy byly hodnoceny z neporušených vzorků z hloubky 0–0,30 m. Půdní vlhkost byla stanovena gravimetricky a C_mic fumigačně–extrakční metodou. Kontrolní varianta nebyla ošetřena bentonitem.

Varianty pokusu a aplikační dávky bentonitů Rokle a Černý vrch, přepočteno na ha

IA, IB kontrola – bez přídavku bentonitu

IIA – aplikace 26 kg bentonitu, typ Rokle (400 kg ha⁻¹)

IIB – aplikace 26 kg bentonitu, typ Černý vrch (400 kg ha⁻¹)

IIIA – aplikace 52 kg bentonitu, typ Rokle (800 kg ha⁻¹)

IIIB – aplikace 52 kg bentonitu, typ Černý vrch (800 kg ha⁻¹)

IVA – aplikace 78 kg bentonitu, typ Rokle (1200 kg ha⁻¹)

IVB – aplikace 78 kg bentonitu, typ Černý vrch (1200 kg ha⁻¹)

Výsledky
Aplikace bentonitu vedla ke snížení objemové hmotnosti půdy, výrazněji u bentonitu Černý vrch. V roce 2019 klesla objemová hmotnost redukovaná oproti kontrole (1,34 g·cm⁻³) na 1,22–1,23 g·cm⁻³ u vybraných variant. V roce 2020 byly hodnoty mírně vyšší vlivem mechanické zátěže, avšak půdy ošetřené vyšší dávkou bentonitu vykazovaly trvale nižší hutnost než kontrola. Maximální kapilární kapacita se mírně zvýšila, zejména u variant s bentonitem Černý vrch. Minimální vzdušná kapacita se mezi roky snížila, ale zůstala v neomezujícím rozmezí. Hodnoty C_mic, znázorněné v Grafu 1 a 2, byly u bentonitu Černý vrch o 1–9 % vyšší než u bentonitu Rokle. To potvrzuje, že bentonit může příznivě ovlivnit mikrobiální aktivitu. Rozdíly však nebyly zásadní vzhledem k relativně krátkému trvání pokusu.

Graf 1. Vztah průměrné půdní mikrobiální biomasy (C_mic) a průměrné půdní vlhkosti v orničním horizontu (0–0,3 m) za rok 2019 (podzim).

Graf 2. Vztah průměrné půdní mikrobiální biomasy (C_mic) a průměrné půdní vlhkosti v orničním horizontu (0–0,3 m) za rok 2020 (podzim).

Poděkování

Výsledek vznikl za podpory projektem Technologické agentury ČR (TA ČR), projekt TJ02000068 „Využití bentonitu v lehkých půdách postižených suchem za účelem zvýšení výnosů a zúrodnění půd“ v programu ZÉTA a Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1225 a MZE-RO1725.