Vliv způsobu a frekvence využívání jetele plazivého (Trifolium repens L.) na obsah dusíku v půdě

Lucie Šedová¹, Jaroslav Lang¹,Jakub Prudil^1,2

¹Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Oddělení agrotechniky, Zahradní 1, 664 41 Troubsko, sedova@vupt.cz; ²Mendelova univerzita v Brně, Ústav agrochemie, půdoznalství mikrobiologie a výživy rostlin, Zemědělská 1, 613 00 Brno

Úvod a cíl

Jeteloviny jsou významnou součástí udržitelných systémů hospodaření. Díky symbiotické fixaci vzdušného dusíku přispívají k jeho přirozenému koloběhu v agroekosystému. O tom, kolik živin se z nadzemní biomasy vrací do půdy, rozhoduje také způsob jejího využití. Při mulčování zůstává biomasa na pozemku a postupně se rozkládá, zatímco při seči s odklizením je část živin z půdy odvážena. Cílem práce bylo vyhodnotit, jak způsob a frekvence využívání jetele plazivého ovlivňují obsah a rozložení dusíku v půdním profilu během první vegetační sezóny pokusu.

Materiál a metody

Polní experiment byl založen na jaře 2026 na výzkumném pozemku v Troubsku (okres Brno-venkov) na hnědozemi modální. Porost jetele plazivého byl sledován ve čtyřech variantách: čtyřnásobné a dvojnásobné mulčování a dvojnásobná a čtyřnásobná seč s odklizením nadzemní biomasy. Každá varianta měla tři opakování; parcela měla rozměry 1,5 × 10 m (15 m²). Půdní vzorky byly odebírány v průběhu vegetace ze tří hloubek (0–15, 15–30 a 30–50 cm). Dílčí vzorky ze tří opakování byly pro každou variantu a hloubku sloučeny do směsného vzorku. Laboratorně byl stanoven zejména minerální dusík (Nmin), nitrátový (N-NO₃⁻) a amonný dusík (N-NH₄⁺); výsledky byly přepočteny na 100% sušinu. Průběžně byla sledována také půdní teplota a vlhkost pomocí čidel TMS dataloggery TOMST.

Výsledky a jejich zhodnocení

Obsah minerálního dusíku se během vegetační sezóny měnil podle termínu odběru i hloubky půdního profilu. V dubnu se hodnoty pohybovaly v rozmezí 18,5–45,3 mg/kg sušiny. V letních měsících obsah Nmin ve všech variantách vzrostl a nejvyšší hodnota za sledované období dosáhla 66,03 mg/kg ve variantě čtyřnásobného mulčování ve vrstvě 0–15 cm při srpnovém odběru. Při posledním odběru následoval ve většině variant pokles. Ve všech sledovaných hloubkách a variantách převažoval nitrátový dusík nad amonnou formou. Podíl nitrátového dusíku se většinou pohyboval nad 85 % a v hloubce 30–50 cm dosáhl v červenci 97 %. Vertikální rozložení Nmin se v průběhu sezóny měnilo; nebyl zjištěn jednotný trend, který by ukazoval na výraznější přesun dusíku do hlubších vrstev u některého způsobu využívání.

Závěr

V první vegetační sezóně se neprojevil jednoznačný vliv způsobu ani frekvence využívání jetele plazivého na obsah minerálního dusíku v půdě. Rozdíly mezi variantami se měnily v závislosti na termínu odběru a hloubce půdního profilu. Mulčování umožňuje vracet živiny obsažené v nadzemní biomase zpět na pozemek, samotné ponechání biomasy však nevedlo k průkazně ani jednoznačně vyššímu obsahu Nmin v průběhu sledování. Výsledky mají předběžný charakter: pokus zachycuje pouze první vegetační sezónu a vzhledem ke směsnému vzorkování nebylo možné statisticky vyhodnotit významnost rozdílů. Pro posouzení dlouhodobého působení jednotlivých způsobů hospodaření je proto nutné v experimentu pokračovat.

Poděkování

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZe-RO1726 a za podpory projektu MZe ČR č. QL25020003.

Kontaktní adresa

Ing. Lucie Šedová

Zemědělský výzkum, spol. s r.o.

Zahradní 1, 664 41 Troubsko

tel.: +420 547 138 814, e-mail: sedova@vupt.cz