Vliv různé výživy brambor pro výrobu škrobu na jejich produkci a vlastnosti půdy

Kusá H.¹, Vavera R.¹, Kuljová M.², Kasal P.²

¹Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., ²Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.

Výživa brambor

Brambory jsou plodinou náročnou na živiny. Průměrné hodnoty odběru živin na 10 t hlíz spolu s nadzemní částí a kořeny jsou: 40–50 kg N, 8,8 kg P, 70 kg K, 22 kg Ca a 8,4 kg Mg. Dusík je základním stavebním prvkem, ale jeho vysoké dávky dusíku zpožďují vzcházení, snižují obsah sušiny a škrobu. Proto je vhodné dělení dávek dusíku a přihnojení za vegetace. Brambory patří mezi plodiny s nejvyšším odběrem draslíku, který má významný vliv mj. na kvalitu škrobu, hlíz.

Zdroje draslíku pro brambory

• Minerální hnojiva: draselná sůl především pro podzimní aplikace, na jaře vhodnější bezchloridová hnojiva (např. síran draselný – vysoká cena, vícesložková)
• Organická (digestát, fugát) či statková (kejda, hnůj) hnojiva.
• Lyckeby koncentrát vícesložkové organominerální hnojivo vyráběné zahuštěním hlízové šťávy – odpadního produktu z výroby škrobu a bílkovin z brambor na sušinu přibližně 40%. Je vydatným zdrojem draslíku (průměrně 50 kg/t hnojiva), obsahuje i dusík (10 kg/t) a v jednotkách kilogramů na tunu i další živiny nezbytné pro brambory – fosfor, síru a hořčík.

Cíl práce

Cílem práce bylo optimalizovat využití hnojiva Lyckeby koncentrát (LK) ve výživě brambor pro výrobu škrobu a porovnat jeho vliv s draselnými minerálními hnojivy.

Polní pokusy s různými režimy hnojení brambor pro výrobu škrobu na VS Valečov 2024-25

(460 m n. m., roční úhrn srážek 697 mm, průměrná roční teplota vzduchu 8,2 °C)

Na ploše pro pokus A byl na podzim zapraven hnůj, pro pokus B byla vybrána plocha s nižší zásobou K v půdě a bez hnoje. LK bylo aplikován tři dny před rýhováním na povrch půdy hadicovým aplikátorem v dávce 2 nebo 4 t/ha a následně mělce zapraven. Celková dávka dusíku byla 120 kg/ha. Část (20 nebo 40 kg N/ha) byla aplikována v LK, zbytek v hnojivech na bázi močoviny při sázení (odr. Eurostarch), příp. v hnojivu DAM při vzcházení porostu.  

Pokus A: Různé režimy výživy brambor dusíkem s využitím LK (2024 a 2025)

• Nevýznamně vyšší výnosy u variant s LK ve srovnání s kontrolou hnojenou pouze N
• Při stejné dávce LK vyšší výnosy hlíz u variant s kypřením povrchu hrůbků a přihnojením za vegetace do kořenové zóny rostlin (var. 3 a 5), v roce 2024 stat. významné
• Nejvyšší škrobnatost vykázaly vždy hlízy s aplikací celé dávky dusíku při sázení do hrůbku
• Stupňované dávky LK se neprojevily zvýšením koncentrace draslíku v hlízách, celkový odběr draslíku rostlinami koreloval s výnosem hlíz a nadzemní části, nikoli s aplikovanou dávkou draslíku.
• Residuální obsahy K v půdě (0-30 cm) u variant s LK byly zvýšeny proti minerální kontrole bez draselného hnojení o 40-60 kg K/ha při poloviční dávce LK a o 120-160 kg K/ha při plné dávce LK 4 t/ha.
• V residuálním obsahu dusíku při sklizni byly větší rozdíly mezi jednotlivými ročníky než variantami hnojení.

Obr. 1 Kypření povrchu hrůbků a přihnojení brambor do křenové zóny rostlin na počátku vzcházení porostu

Pokus B: Porovnání účinku LK s minerálním draselným hnojivem při stejné dávce K (2025)

• Jarní aplikace draselné soli neovlivnila negativně vzcházení porostu brambor
• Výnosy hlíz brambor na variantách s draselným hnojením byly významně vyšší než u kontroly se samotným dusíkatým hnojením
• Nejvyšší škrobnatosti dosáhly hlízy na kontrolní variantě bez draslíku (18,2 %), ale vhledem k jejich nízkému výnosu byl výnos škrobu na této variantě nejnižší
• Mezi oběma draselnými hnojivy nebyl významný rozdíl ve škrobnatosti hlíz (17,5 a 17,1%) a výnos škrobu byl úměrný výnosu hlíz.

Shrnutí

Na ploše s dobrou zásobou draslíku v ornici i podorničí zařazení Lyckeby koncentrátu do systému výživy škrobových brambor v kombinaci s minerálním dusíkatým hnojením významně neovlivnilo výnos hlíz ani škrobu ve srovnání se samotným minerálním hnojením dusíkem při stejné celkové dávce N. Větší efekt přineslo rozdělení celkové dávky dusíku na tři aplikace včetně přihnojení při vzcházení porostu.

Na ploše s nižší zásobou draslíku (215 mg K/kg a 170 mg K/kg v podorničí) zvýšilo hnojení draslíkem výnosy hlíz o 8-10 t/ha a výnos škrobu o 0,8-1,4 t/ha. Vyšší hodnoty obou ukazatelů byly dosaženy při aplikaci draselné soli než při použití Lyckeby koncentrátu při stejné dávce draslíku, ale rozdíly nebyly průkazné.

Zařazení Lyckeby koncentrátu do systému výživy rostlin představuje úsporu minerálních hnojiv. Kromě draslíku a dusíku obsahuje i další živiny nezbytné pro brambory – fosfor, síru a hořčík v jednotkách kilogramů na tunu. Lyckeby koncentrát je ekologické hnojivo připravené zahuštěním hlízové šťávy, navrací živiny z průmyslového zpracování brambor zpět do půdy a naplňuje principy cirkulární bioekonomiky.

Poděkování

Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného projektu MZe NAZV č. QL24010101. Autoři děkují za podporu.