Vliv cytokininu na účinnost hydrolyzátů v ozimé pšenici

Koprna R., Mík V., Zatloukal M., Špíšek Z., Fukalová B.

Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta – Katedra chemické biologie

 Úvod

Hydrolýza bílkovin, je chemická reakce, kdy za působení činidel (kyseliny, zásady, enzymy), obvykle vysoké teploty a tlaku, dochází ke štěpení peptidů na volné aminokyseliny, oligopeptidy a polypeptidy. Vybrané rostlinné hydrolyzáty byly testovány ve formě postřiku na ozimé pšenici s cílem zvýšení výnosu v aplikaci samotného hydrolyzátu, tak i v kombinaci se syntetickým cytokininem.

Cíl práce

Cílem práce byla výroba a použití hydrolyzátů z hydrolýzy za použití kyselin (fosforečná a sírová) bohatých na aminokyseliny, pro aplikaci v ozimé pšenici a kvantifikace jejich přínosu na výnos zrna a výnosotvorné prvky. Aplikace probíhala jak samostatně, tak v kombinaci s cytokininem.

Metodika

Hydrolýza probíhala za působení kyseliny sírové a fosforečné a vody (poměr 1:1:2), za působení tlaku (v tlakové nádobě) a teplotě  130 °C, výsledný hydrolyzát byl neutralizován na pH = 7,0. Materiál použitý na hydrolýzu byl: rýžové otruby (var. 2 a 3), řepkové výlisky (var. 4 a 5), sladový květ (var. 6 a 7) a pivovarské kvasinky (var. 8 a 9). K variantám č. 3, 5, 7 a 9, byl přidán syntetický cytokinin 2F-3MeO-BAP v koncentraci 5 µMol. Aplikace hydrolyzátů, proběhla v začátku sloupkování (BBCH 31-33) a na praporcový list (BBCH 45-49) v dávce 4,0 l/ha. Pokus byl proveden na ozimé pšenici - odrůdě Turandot ve sklizňovém roce 2025, počet opakování byl 5 (náhodně randomizované) podle metodiky GEP. Hodnocené parametry byly – výnos zrna, počet zrn v klasech, počet klasů na 1m² a hmotnost tisíce zrn (HTZ).

Výsledky

Z hlediska analýzy obsahu aminokyselin (AMK), byl nejvyšší obsah AMK u řepkových výlisků (tab. 1), další hydrolyzáty měli podobný obsah. Složení bylo podobné (nejvyšší byl obsah glutaminu/kys. glutamové, asparaginu, alaninu a lysinu).

Tab. 1: obsah AMK v použitých hydrolyzátech

Aplikace hydrolyzátů zvýšila výnos zrna od 1,69 do 6,81 % nad kontrolu, v kombinaci s cytokininem o 3,9 až 7,42 %, počet zrn v klasech se zvýšil o 0,54 – 9,75 %, s přídavkem cytokininu se zvýšil výnos zrna o 3,90 % - 7,42 %, počet zrn v klasech o 2,99 – 6,13 % (tab. č. 2). Výsledky naznačují pozitivní vliv pozdějších aplikací hydrolyzátů na výnosotvorné parametry klasu u pšenice. Nejvýraznější efekt (včetně statisticky průkazných rozdílů), byl zjištěn u vlivu hydrolyzátů na počet zrn v klasech a počet klasů na ploše (na 1 m²). V tomto parametru byl znatelný vliv cytokininového derivátu na podporu tvorby odnoží. V parametru hmotnosti tisíce zrn, nebyly zaznamenány žádné výraznější rozdíly mezi ošetřenými variantami a kontrolou. Výsledky aplikace hydrolyzátů potvrdili možnost cíleného zvýšení výnosu pšenice, zejména prostřednictvím zvýšení počtu zrn v klasech po aplikaci aminokyselinových přípravků ve fázi sloupkování a na praporcový list, ale také zvýšením počtu klasů na ploše, kde sehrálo významnou roli přidání cytokininů do postřiku.

Tab. 2: Výnos a sledované znaky po aplikaci hydrolyzátů v ozimé pšenici

p ≤ 0,05-0,01 [*] a p ≤ 0,01 [**]

Dedikace

Výsledky byly získány za podpory projektu NCK/NPO č. TN02000044 „Biorafinace a cirkulární ekonomika pro udržitelnost“.