Vliv bentonitu na fyzikální stav půdy a půdní utužení: výsledky z mesobazické kambizemě v Hodově v kontextu globálního výzkumu

Vašinka M.¹, Badalíková B.²,

¹Agrovýzkum Rapotín s.r.o., ² Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko

Úvod

Půdní utužení omezuje pórovitost a transport vody i vzduchu. Bentonit díky smektitům, hydrataci a bobtnání může měnit retenci vody a uspořádání pórů; účinek však není vždy pozitivní a při vyšších dávkách může klesat infiltrace či hydraulická vodivost (Al-Omran et al., 2002; Mohawesh a Durner, 2019).

Cíl

Vyhodnotit změny vybraných fyzikálních vlastností mesobazické kambizemě u Hodova po aplikaci bentonitů Rokle a Černý vrch a zasadit výsledky do kontextu zahraničních studií.

Metody

Polní experiment proběhl v letech 2019–2020 při pěstování kukuřice. Oba bentonity byly aplikovány v dávkách 400, 800 a 1 200 kg ha⁻¹. Vzorky z hloubek 0–0,10, 0,10–0,20 a 0,20–0,30 m jsou zde shrnuty jako průměr vrstvy 0–0,30 m. Sledovány byly objemová hmotnost redukovaná (OHr), maximální kapilární kapacita (MKK) a minimální vzdušná kapacita (MVK). Relativní změny byly porovnány s kontrolou. Podkladové průměry pocházejí z Vašinka et al. (2025).

Výsledky

Nejvýrazněji se změnila OHr. U Černého vrchu při 1 200 kg ha⁻¹ klesla oproti kontrole o 11,2 % (1,19 g cm⁻³) v roce 2019 a o 7,7 % (1,32 g cm⁻³) v roce 2020. Odezva nebyla lineárně závislá na dávce: u Rokle byl v roce 2019 největší pokles při 800 kg ha⁻¹ (-9,0 %). MKK reagovala méně jednoznačně; MVK se u většiny variant zvýšila. U Černého vrchu při 1 200 kg ha⁻¹ vzrostla MVK o 53,6 % v roce 2019 a o 26,1 % v roce 2020.

Tab. 1. Objemová hmotnost redukovaná (OHr) u kontroly a bentonitu Černý vrch.

Pozn.: Jde o průměrné hodnoty vrstvy 0–0,30 m. Původní podklad neuvádí p-hodnoty, směrodatné chyby ani post-hoc testy; rozdíly proto nelze označit za statisticky průkazné.

Výsledky v kontextu zahraniční literatury

Studie zejména v písčitých a hlinitopísčitých půdách popisují zvýšení retence vody, zlepšení agregace a někdy i pokles objemové hmotnosti (Suzuki et al., 2007; Mi et al., 2017, 2021). Výsledky se však mění podle dávky a typu materiálu; vyšší dávky mohou omezit infiltraci a nasycenou hydraulickou vodivost (Al-Omran et al., 2002; Mohawesh a Durner, 2019). Kombinace bentonitu s huminovou kyselinou nebo kukuřičnou slámou mohou dále modifikovat vlastnosti půdy, ale efekt směsi nelze připsat samotnému bentonitu (Zhou et al., 2019; Ma et al., 2022; Zhang et al., 2024b).

Obr. 1. Syntéza hlavních faktorů ovlivňujících účinek bentonitu podle zahraničních studií citovaných v článku.

 Poděkování

Výsledek vznikl za podpory projektu TA ČR TJ02000068 „Využití bentonitu v lehkých půdách postižených suchem za účelem zvýšení výnosů a zúrodnění půd“ v programu ZÉTA a institucionální podpory Ministerstva zemědělství MZE-RO1223.

Kontakt: Mgr. Martin Vašinka, Ph.D.

• Agrovýzkum Rapotín s.r.o.
• vasinka@agrovyzkum.cz