Syndrom nízké cukernatosti řepy a gumovitost kůlového kořene cukrové řepy: Situace v České republice v roce 2026

Dana Šafářová¹, Jana Veselská¹, Gabriela Hamplová¹, Igor Malenovský²,Milan Navrátil¹

¹Katedra buněčné biologie a genetiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci; dana.safarova@upol.cz; ²Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

Úvod

Syndrom nízké cukernatosti řepy (SBR) vyvolaný bakterií 'Candidatus Arsenophonus phytopathogenicus' (CAp) a gumovitost kůlového kořene cukrové řepy (RTD) vyvolané fytoplazmou 'Candidatus Phytoplasma solani' (CPs) jsou závažné choroby řepy, šířící se v evropských zemích. Obě způsobují závažná poškození řepy, a lokální kalamity s až 100% ztrátami na výnosech. Jejich výskyt byl vzácně zjištěn v minulých letech i v ČR (EPPO, Navrátil et al., 2025).

Cíl

Cílem aktuálního výzkumu je vyhodnocení aktuálního výskytu SBR a RTD v České republice, identifikace potenciálních zdrojů infekce

Materiál a metody

Plošný skríning porostů cukrové a krmné řepy byl prováděn v období červen až říjen 2026, průzkum se soustředil na hlavní řepařskou oblast na střední Moravě, ve východních Čechách a také na jižní Moravě. Na lokalitách bylo vizuálně hodnoceno nejméně 50 rostlin a následně byly náhodně odebrány vzorky listů z 10 rostlin. Na lokalitách byl soubor vzorků doplněn i příznakovými rostlinami řepy, a plevelů rostoucích v porostu.

Celková DNA byla izolována z listových řapíků a žilek pomocí DNeasy® Plant Pro kitu (QIAGEN). 50 – 100 ng izolované DNA bylo použito pro detekci cílových fytopatogenních bakterií. CPs byla detekována pomocí Q-PCR (Christensen et al., 2004) a pomocí ntPCR s primery P1/P7 a R16F2/R2 a následné RFLP (Deng et Hiruki, 1991; Lorenz et al., 1995). Bakterie CAp byla detekována podle Zubert et Kube (2021).

Výsledky

Byl proveden primární plošný skríning porostů cukrové (37 lokalit) a krmné řepy (5 lokalit) v řepařských oblastech České republiky, s důrazem na střední a jižní Moravu (viz. mapa).

V rámci vizuálních kontrol, v období červen-říjen 2026, nebyly zaznamenány žádné porosty cukrové řepy, které by vykazovaly zjevné symptomy choroby SBR anebo RTD (Obr. 1). Řada porostů ale vykazovala zasychání celých rostlin, symptomy obdobné symptomům vyvolaným sledovanými fytopatogenními bakteriemi, ale bez poškození bulev, vyvolané v letních měsících extrémním suchem (Obr. 3). V rámci náhodného skríningu porostů krmné řepy, které nebyly primárním cílem průzkumu, byly zaznamenány tři porosty vykazující až 50% incidenci rostlin menšího vzrůstu, se silným zavadáním a chlorózou listů a v pozdějším období také výraznou měkkost a gumovitost bulev (Obr. 2, 4). Na daných lokalitách byly zaznamenán i výskyt a lilku černého s typickými symptomy zelenokvětosti (Obr. 5), rostlin svlačce vykazujících malolistost (Obr. 6) a potlačení kvetení a durmanu s chlorotickými listy.

Skríning přítomnosti sledovaných bakterií pomocí ntPCR a kvantitativní PCR potvrdil přítomnost CPs v příznakových rostlinách krmné řepy a plevelech. Infekce fytoplazmou stolburu nebyla prokázána v žádném porostu cukrové řepy. Aktuálně probíhá molekulární charakteristika detekovaných izolátů.

Bakterie CAp nebyla při primárním skríningu detekována.

Obrázky

1 – porost zdravé cukrové řepy; 2 – zdravá rostlina krmné řepy (vlevo), zavadající rostlina (STOL+, vpravo); 3 – porost cukrové řepy poškozený extrémním suchem; 4 – porost krmné řepy (STOL+), 5 – zelenokvětost lilku černého; 6 – nesymptomatický/zdravý svlačec (nahoře), fytoplazmová malolistost u svlačce (dole)

Závěr

Přítomnost fytoplazmy stolburu (CPs) byla prokázána pouze v porostech krmné řepy. Potenciálně významným epidemiologickým faktorem se jeví fytoplazmou infikované plevelné rostliny.

Poděkování

Výzkum je podpořen projektem NAZV QL26010154 (2026–2028).