Sjednocení dozrávání jarního kmínu odrůdy Aklei

Šafář J.¹, Bjelková M. ¹, Plachká E.², Šmirous P.¹

 ¹Agritec Plant Research, s.r.o.; ²OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.

Úvod

Geneze pěstování kmínu v ČR, jež je v našich podmínkách tradiční kořeninovou rostlinou prošla několika milníky. Relativní novinkou je vyšlechtění odrůdy Aklei, což je kmín setý jako jařina brzy z jara a sklizen v téže vegetační sezóně. Tato situace může navodit dojem, že škála herbicidů, resp. jejich účinných látek zabezpečí ochranu proti plevelům zejména v kritickém období vzcházení (obvykle 2-3 týdny ale i déle než měsíc), kdy jsou porosty dlouhou dobu řídké.

Cíl

Cílem práce je ověřit případné alternativy ošetření semenných porostů recentně vyšlechtěných odrůd kmínu pro sjednocení dozrávání, jež je u kmínu nehomogenní, pro aplikaci před sklizní pro zvýšení kvality produkce merkantilu se zaměřením na vedlejší účinnosti proti plevelům, jež zvyšují vlhkost sklizně semen. V současnosti jsou povoleny pouze čtyři účinné látky do kmínu. Základní ošetření je preemergentní s úč. l. aclonifen, jež má dostatečnou účinnost několik týdnů a při půdním suchu je účinnost nedostatečná. Po vzejití je povolen do kmínu pouze jediný graminicid s účinnou látkou klethodim. Opravné aplikace jsou většinou aplikovány na jaře, což je tembotrion+isoxadifen–ethyl, který často fytotoxicitou výrazně snižuje výnos (Vaculík 2014) a poslední látkou povolenou v kmínu je MCPB s účinností k omezenému spektru plevelů.

Materiál a metody

Mezi lety 2025–2026 byly založeny maloparcelní pokusy v katastru obce Vikýřovice (navazující na město Šumperk) a Šumperk (Karlov) o velikosti parcel 25 m² v plně randomizovaných čtyřech opakováních. Zvolené varianty jsou v Tab. 1. Hodnocení účinnosti bylo 14, 21, 28 a 56 dní po aplikaci. Hodnocení selektivity, fytotoxicity a účinnosti vycházelo ze stupnic používaných v metodikách EPPO; pro fytotoxicitu bylo hodnocení v procentech (0, 3, 5, 15, 25, 50, 75, 100 %), pro účinnost na škále 0–100 %. Statistické zpracování proběhlo v programu Statistica 12 Tukeyovým LSD testem (Tukey 1949) viz Tab. 2. a 3.

Výsledky

Dobrou a často vynikající účinnost bylo dosaženo u přípravku Buzzin 70 WG s účinnou látkou metribuzin pro všechny sledované plevele až na heřmánkovec nevonný. Vynikající účinnost na merlíky byly u přípravku Merlin Flex a postemergentní aplikace Butoxone (MCPB), což je potěšující, protože zejména porosty jarního kmínu jsou silnou půdní zásobou semen merlíků ohroženy a často subtilní rostliny jarního kmínu během letního období přerůstají. Proti svízelu lze počítat s dostatečnou účinností u Gardoprimu Plus Gold 500 SC. Na ježatku kuří nohu lze doporučit i účinnou látku pendimethalin, který je často využíván jako preemergentní přípravek v obilovinách a řepce olejce proti prlině rolní (Lycopsis arvensis). V současnosti není pendimethalin v přípravku Stomp registrován do kmínu. Účinnost vůči violkám je velice sporná, zde překvapila účinnost pyridátu (Lentagran), jež je povolen pro porosty mrkve. Účinnost pyridátu byla zjevná u violky trojbarevné podobně jako u Butoxonu. Fytotoxicita byla v pokusech zaznamenána pouze zanedbatelně a nebyla nějak významná.

Tab. 2: Hodnocení účinnosti herbicidního ošetření 8 týdnů po aplikaci v jarního kmínu odrůdy AKLEI (vlevo) zpracováno pomocí Tukeyova LSD testu v roce 2025, Tab. 3: v roce 2026 (vpravo)

Legenda: CHEAL–merlík bílý (Chenopodium album, L.), GALAP–svízel přítula (Galium aparine, L.), FUMOF–zemědým lékařský (Fumaria officinalis, L.), ECHCG–ježatka kuří noha (Echnichloa crus-galli, L.)

Poděkování: Příspěvek byl zpracován za podpory Ministerstva zemědělství, QL24010185, QL25020010 a institucionální podpory MZE–RO–10/23 a MZE–RO–18/23.