Růst kořenů meziplodin při různém zpracování půdy

Svoboda P., Haberle J., Raimanová I., Moulík. M., Lhotská M., Káš M.

Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.

Úvod

Meziplodiny poskytují několik benefitů pro lepší kvalitu půdy a životní prostředí, chrání půdu před erozí a ovlivňují vyčerpání zbytkového (dusičnanového) dusíku.

Systémy zpracování půdy s různou intenzitou a mírou zapravení zbytků předplodin mohou ovlivnit růst kořenů meziplodin.

Meziplodiny se u nás většinou vysévají po redukovaném zpracování půdy, mělké orbě nebo vláčení, méně často pak do nezpracované půdy. Vzcházení je obvykle horší při redukovaném zpracování půdy než po orbě.

Cíl

Cílem této práce bylo zjistit vliv konvenčního a redukovaného zpracování půdy po sklizni předplodiny na parametry a distribuci kořenů v ornici a podorničí u meziplodin pěstovaných samostatně a jako směs druhů.

Metodika

V letech 2021 až 2023 probíhal tříletý polní experiment na 2 stanovištích v Ruzyni a Lukavci, při 2 způsobech zpracování půdy, na orbě (hloubka zpracování půdy 20–24 cm) a podmítce (hloubka 8–10 cm).

Parametry kořenů byly zkoumány u různých druhů meziplodin samostatně, nebo ve směsích:

1) hořčice bílá (výsevek 15 kg/ha), 2) svazenka vratičolistá (16 kg/ha), 3) lnička jarní setá a jetel alexandrijský (5 + 5 kg/ha), 4) konopí seté a bér italský (10 + 10 kg/ha), 5) pohanka a svazenka vratičolistá (17 + 3 kg/ha), 6) pohanka a hořčice bílá (22,5 + 2,5 kg/ha a 7) oves a vikev setá (75 + 75 kg/ha).

Vzorky půd s kořeny byly odebírány před zimou (listopad) kovovou sondýrkou o průměru 8 cm po vrstvách 10 cm až do hloubky 60 cm. Byla hodnocena celková délka kořenů, hustota kořenů na jednotku objemu půdy a sušina kořenů.

Na stanovišti v Ruzyni byla hodnocena i sušina nadzemních částí meziplodin ve vztahu k parametrům kořenů.

Výsledky

Výsledky ukázaly na poměrně velké rozdíly v parametrech kořenů mezi jednotlivými meziplodinami nebo jejich směsmi (Graf 1). Výraznější ročníkové rozdíly se projevily v roce 2023 oproti předchozím letům, kdy zvláště v Lukavci v tomto roce byly zaznamenány nejvyšší hodnoty parametrů kořenů, odpovídal tomu i vizuálně nejlepší porost meziplodin (Obrázek 1).

Graf 1. Délka kořenů jednotlivých meziplodin v Ruzyni a Lukavci ve vrstvě půdy 0–60 cm, v letech 2021–2023, průměr variant orby a podmítky

(H=hořčice, S=svazenka, L+J=lnička a jetel, K+B=konopí a bér, P+S=pohanka a svazenka, P+H=pohanka a hořčice, O+V=oves a vikev).

Obrázek 1. Dobrý stav porostu meziplodin na stanovišti v Lukavci v roce 2023.

Efektivní hloubka kořenů sledovaných meziplodin (hustota kořenů větší než 0,5 cm/cm³) ukazuje, že na variantě s orbou byla dosažena efektivní hloubka kořenů do 40 cm půdního profilu téměř u všech variant meziplodin, do 50 cm hloubky u hořčice a kombinace ovsa a vikve. Naproti tomu na variantě s podmítkou bylo dosaženo efektivní 40 cm hloubky jen u 3 variant meziplodin, v 50 cm hloubce už nebyla zaznamenána dostatečná hustota kořenů u žádné meziplodiny. Jelikož celková délka kořenů meziplodin ve sledovaném půdním profilu byla na orbě a podmítce srovnatelná, je vidět, že ke kompenzaci došlo vlivem vyšší hustoty kořenů v horní vrstvě půdy na variantě s podmítkou, oproti orbě (sytější barva, Tabulka 1).

Tabulka 1. Hustota kořenů jednotlivých meziplodin (cm/cm³) v jednotlivých vrstvách půdy 0–60 cm, průměr let 2021–2023 a obou stanovišť, barevně označené hodnoty v tabulce vyjadřují hustotu kořenů větší než 0,5 cm/cm³ (H=hořčice, S=svazenka, L+J=lnička a jetel, K+B=konopí a bér, P+S=pohanka a svazenka, P+H=pohanka a hořčice, O+V=oves a vikev)

Ve svrchní 20 cm vrstvě půdy bylo v průměru na variantě s podmítkou soustředěno 70 % délky kořenů meziplodin, při orbě 66 %. Ve spodnější vrstvách se tento poměr obracel ve prospěch orby, vždy o více než 2 % (Graf 2). Vzhledem k zastoupení meziplodin s většími kůlovými a svazčitými kořeny byla u hmotnosti sušiny kořenů většina soustředěna v horní 20 cm vrstvě půdy (podmítka 93 %, orba 90 %), spodnější vrstvy představovaly již malou část z celkové sušiny kořenů, v podobném poměru jako u délky kořenů (Graf 3).

Graf 2. Délka kořenů všech meziplodin v jednotlivých vrstvách půdy na orbě a podmítce, průměr let 2021–2023 a obou stanovišť.

Graf 3. Sušina kořenů všech meziplodin v jednotlivých vrstvách půdy na orbě a podmítce, průměr let 2021–2023 a obou stanovišť.

Graf 4. Korelační vztah sušiny nadzemní části a délky kořenů meziplodin na orbě a podmítce (Ruzyně 2021-2023).

Byl nalezen průkazný, poměrně úzký vztah mezi sušinou nadzemní hmoty jednotlivých meziplodin a celkovou délkou kořenů. Přes velmi rozdílné hodnoty sušiny nadzemní části většiny meziplodin na orbě a podmítce (na orbě zjištěna obvykle průkazně větší sušina nadzemních částí než na podmítce), parametry kořenů se mezi orbou a podmítkou lišily v podstatně menší míře (Graf 4). 

Závěr

Způsob zpracování půdy neměl významný vliv na celkovou délku a sušinu kořenů u jednotlivých variant meziplodin, avšak ke změně docházelo v rámci distribuce kořenů v půdním profilu.

Z hlediska dobrého prokořenění půdy se jevily jako nejlepší hořčice a její kombinace s pohankou a také oves a vikev.

Poděkování

Tento výzkum byl financován MZe, projekty č. QK21010308 a MZe-RO0425

Kontakt

Ing. Pavel Svoboda

Tel.: 702 087 708, e-mail: pavel.svoboda.1@carc.cz