Produkce sóji v Jihočeském kraji v roce 2025 - vliv významných stresorů

Bártová V.¹, Stupková A.¹, Jarošová M.¹, Bárta J. ¹, Švajner J.¹, Flanderová O.¹

¹Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta zemědělská a technologická, Na Sádkách 1780, 370 05 České Budějovice

Úvod

Sója je stará kulturní plodina strategického významu, jejíž pěstování je rozšířeno téměř po celém světě.  V rámci EU je sója třetí nejpěstovanější olejninou, ale i přes postupný nárůst ploch, patří EU k významným importérům, stejně jako ČR, kde byla v roce 2025 pěstována na 34,1 tis. ha. Dovoz EU činí přibližně 14 mil. t sójových bobů, zároveň ale EU každoročně importuje až 20 mil. t extrahovaných sójových šrotů. Strategický význam sóji spočívá ve složení semen, která obsahují 18-23 % tuku a až 50 % bílkovin. Sója je významná plodina pro krmivářský, potravinářský, ale i farmaceutický, chemický a kosmetický průmysl. Sója patří k plodinám s nízkou autoregulační schopností. I přes teplomilný charakter se jedná o plodinu náročnou na vláhu, a to zejména v období klíčení a kvetení. Z těchto důvodů se sója v ČR tradičně uplatňovala v teplých oblastech s nadmořskou výšku do 400 m n. m.; se stoupající nadmořskou výškou je zvyšována výnosová nejistota a může dojít i ke změnám ve složení semen.S ohledem na probíhající klimatické změny a růst produkčních ploch sóji, lze předpokládat rozšíření ploch i do méně příznivých oblastí ČR, zároveň častějších výskyt teplotně extrémních ročníků může limitovat využitelnost dnes tradičních produkčních oblastí. Z tohoto důvodu je cílem této práce prezentovat data formování výnosových prvků a kvalitativních parametrů produkce sóji na příkladu pěti odrůd, které byly v kontrastních podmínkách odlišné nadmořské výšky.

Materiál a metody

Polní pokusy byly realizovány v roce 2025 na dvou klimaticky kontrastních stanovištích v rámci jihočeského regionu. Stanoviště České Budějovice (dále ČB) se nachází v 390 m n. m;. stanoviště Lhenice je v nadmořské výšce 560 m. Na obrázku 1 je pak uveden průběh počasí během vegetačního období roku 2025. Na obou stanovištích byl použit sortiment velmi raných odrůd - Ambella (0000+), Abelina (000+), Pamela (0000−), Accassa (0000), Adelfia (00). Výsevek byl shodně na úrovni 70 klíčivých semen/m2, hloubka setí 4 cm, meziřádková vzdálenost 12,5 cm, preemergentní herbicidní ošetření  (Successor 600 a Sumimax). V průběhu vegetace byl sledován vývoj porostů, hodnocena výška rostlin, obsah chlorofylu. Před sklizní bylo odebráno 40 rostlin z každé varianty pro hodnocení paratmetrů: výška rostlin, výška nasazení prvního lusku, počet primárních větví, počet lusků na rostlině a počet semen v lusku. Po sklizni byl stanoven výnos semen, hodnota HTS (g), obsah N látek (automatický analyzátor Rapid N Cube, Elementar, Germany), tuku (metoda dle Soxhleta, automatický extraktor ANKOM XT10), popelovin a hodnota aktivity inhibitorů proteáz (TIA). Statistické vyhodnocení dat (Tukey HSD test) bylo provedeno pomocí software STATISTICA12 (StatSoft USA).

Výsledky

Přestože se stanoviště Lhenice nachází ve vyšší nadmořské výšce, v roce 2025 bylo srážkově podprůměrné (viz obrázek 1). Na stanovišti ČB byl hlavní přísun srážek v měsíci červenec, což zřejmě umožnilo rostlinám dosažení optimálního vegetačního růstu a výrazně vyššího vzrůstu (viz obrázek 2). Významným stresorem, který se projevil na obou stanovištích, bylo srážkově i teplotně podprůměrné jarní období, což způsobilo pomalé a nepravidelné vzcházení porostů a zejména porost na stanovišti ČB byl déle vystaven negativnímu působení ptactva a došlo k poklesu hustoty porostu (viz tabulka 2). Na stanovišti Lhenice chladné a relativně suché období během vzcházení nebylo kompenzováno pozdějším přísunem výraznějších srážek. Na stanovišti ČB rostliny vykazovaly vyšší vzrůst, rostliny vytvořily více větví a došlo k založení a udržení dvojnásobného počtu lusků. Ve vyšší nadmořské výšce bylo dosaženo průměrného výnosu na úrovni 1,85 t/ha v porovnání s nižší lokalitou (České Budějovice), kde byl průměrný výnos 2,28 t/ha. U semen produkovaných na stanovišti s vyšší nadmořskou výškou došlo k navýšení hodnoty HTS (165,9 g), poklesu obsahu tuku (16,82 %), navýšení obsahu dusíkatých látek (31,69 %) a k velmi výraznému navýšení hodnoty TIA (55,46 mg TId/g) (viz tabulka 1 a 2). Závěrem lze konstatovat, že i vyšší nadmořské výšky či méně příznivé oblasti mohou být s postupující klimatickou změnou k produkci této plodiny využitelné, ovšem s přihlédnutí k riziku výnosové nestability takovýchto oblastí.

Poděkování

Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného projektu Interreg ATCZ00217-TASTE a GAJU 107/2025/Z.

Kontaktní osoba:

doc. Ing. Veronika Bártová, Ph.D., Fakulta zemědělská a technologická, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Na Sádkách 1780, 37005, e-mail: vbartova@fzt.jcu.cz