Obsah živin v travinobylinných společenstvech při obnovené pastvě hospodářských zvířat

Mrázková M.¹^,², Bjelková M.³

¹ Agritec Plant research s.r.o., ²Agrovýzkum Rapotín s.r.o., ³AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o.

Úvod

Ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku bylo po 2. světové válce definitivně ukončeno pastevní hospodaření. V současnosti je na mnoha místech zaznamenáno značné rozšíření expanzivních druhů, např. brusnice borůvka, bika lesní aj., jež místy tvoří rozsáhlá společenstva vytlačující unikátní flóru Hrubého Jeseníku. Z důvodu snahy o zachování druhové diverzity Hrubého Jeseníku bylo proto za podpory AOPK ČR – RP Olomoucko, oddělení Správa CHKO Jeseníky v roce 2012 přistoupeno nejprve k experimentálnímu obnovení pastvy skotu v okolí chaty Švýcárna, později v roce 2014 také k obnovení pastvy ovcí v okolí chaty Ovčárna. V letech 2018-2025 byla realizována pastva skotu, resp. později smíšená pastva skotu a koní, přímo na úbočí Pradědu. Hlavním účelem obnovené pastvy bylo posílení mimoprodukčních funkcí travních společenstev (zvláště druhové diverzity), přesto nelze opomíjet ani využití jejich funkce produkční, která úzce souvisí se zajištěním adekvátní výživy pasených zvířat. Cílem tohoto příspěvku proto bylo hodnocení kvality píce na třech lokalitách v NPR Praděd s obnovenou pastvou hospodářských zvířat.

Materiál a metody

Výzkum byl proveden na horských lokalitách v okolí turistických chat Švýcárna a Ovčárna, a dále na úbočí Pradědu. Na blízkém Pradědu (1 491 m n.m.) je průměrná roční teplota 0,9 °C a roční úhrn srážek 1 231 mm.  Rostlinné vzorky směsí, v nichž hlavní podíl představovaly druhy dominující na vymezených trvalých plochách lokalit Švýcárna, Ovčárna a Praděd, byly odebírány v roce 2022 třikrát během vegetačního období za účelem zjištění kvality porostů. Vzorky byly sušeny při 65 °C, následně pomlety na laboratorním mlýnku (Retsch, Něm.) s velikostí oka sítka 1 mm a připraveny pro další laboratorní stanovení. V Agrovýzkumu Rapotín s.r.o. byl metodou Weendeské analýzy proveden základní organický rozbor (NL = N-látky, T = tuk, Vlák = vláknina a Pop = popeloviny; v g/kg sušiny píce), a to podle České státní normy ČSN 46 7092 „Metody zkoušení krmiv“. Obsah bezdusíkatých látek výtažkových (BNLV) byl zjišťován dopočtem podle rovnice: BNLV (g/kg suš.) = 1000 – (NL + T + Vlák + Pop). Analyzovány byly také koncentrace základních makroprvků (Ca, Mg, P, K, Na) a některých mikroprvků, resp. potenciálně rizikových prvků (Zn, Cd, Pb). Stanovení makroprvků (Ca, Mg, K, Na), a dále mikroprvku Zn bylo provedeno s využitím techniky AAS s plamenovou atomizací; P byl stanoven spektrofotometricky, Cd a Pb bylo analyzováno pomocí metody AAS s elektrotermickou atomizací (AAS-ETA).Data byla statisticky zpracována s využitím programu STATISTICA 10 (StatSoft, 2011) a byla vyhodnocena pomocí statistických metod ANOVA, Tukey HSD test.

Výsledky

V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné hodnoty obsahů živin u porostů odebíraných z lokalit Švýcárna, Ovčárna a Praděd v roce 2022 se statistickou analýzou rozdílů, přičemž hodnoceny byly faktory: „lokalita“, „dominantní druh v porostu“ a „termín odběru“.

Z výsledků v tabulce 1 je zřejmé, že tři sledované lokality se od sebe významně lišily v koncentraci N-látek, a to tak, že nejvyšší kvalitu píce z tohoto hlediska vykazovala lokalita Ovčárna (136,3 g/kg suš. N-látek). Ovčárna se vyznačovala o něco nižší koncentrací vlákniny (346,2 g/kg suš.) a vyšší koncentrací dalších živin (tuk, Mg, P, K). Píce z lokality Ovčárna však obsahovala také více potenciálně rizikových prvků (Pb, Cd a Zn). 

Dále byl statisticky hodnocen faktor „dominantní druh ve vzorku“. Smilka tuhá a brusnice borůvka se z tohoto hlediska projevily být jako druhy s podřadnou krmnou hodnotou. Především ve smilce tuhé byla zjištěna nízká koncentrace živin (93,2 g/kg suš. N-látek; 0,76 g/kg suš. Ca; 0,82 g/kg suš. Mg; 6,63 g/kg suš. K …) a poměrně vysoká průměrná koncentrace vlákniny (383 g/kg suš. vlák.). Smilka tuhá obsahovala významně více olova než ostatní dominantní druhy (2,01 mg/kg suš. Pb). Přestože brusnice borůvka se vyznačovala celkově nižší kvalitou píce, především co se týče koncentrace N-látek (92,6 g/kg suš. N-látek), vyznačovala se významně vyšší koncentrací vápníku oproti ostatním druhům (2,33 g/kg suš. Ca; viz Obr. 1). K druhům s nejpříznivější výživnou hodnotou patřila bika lesní. Obsahovala 121,5 g/kg suš. N-látek, 347,6 g/kg suš. vlákniny, a dále nejvyšší koncentraci hořčíku (1,72 g/kg suš. Mg; viz Obr. 2), draslíku (13,96 g/kg suš. K) a zinku (57,97 mg/kg Zn). Byla v ní však zjištěna také nejvyšší koncentrace kadmia (0,57 mg/kg suš. Cd). Smilka tuhá zase významně nejvíce kumulovala ve své píci olovo (2,01 mg/kg suš. Pb).

Podíváme-li se blíže na rozdíly z hlediska „termínu odběru“, vidíme, že koncentrace N-látek v porostech byla nejvyšší v měsíci červnu (138,9 g/kg suš.), a během vegetačního období se snižovala až na úroveň 84,9 g/kg suš. (v srpnu). V červnu byla významně vyšší také koncentrace dalších živin: fosforu, draslíku, sodíku, ale také olova. Naopak zvyšovala se koncentrace vápníku a hořčíku.

Tabulka 1. Obsah živin a potenciálně rizikových prvků v porostech na lokalitách Švýcárna, Ovčárna a Praděd s obnovenou pastvou hospodářských zvířat.

Legenda: Průměrné hodnoty ve sloupcích se stejnými písmeny se statisticky významně neliší na hladině významnosti α = 0,05 (Tukey HSD test).

Obrázek 1. Rozdíly v koncentraci vápníku v píci vybraných rostlinných druhů.

Obrázek 2.Rozdíly v koncentraci hořčíku v píci vybraných rostlinných druhů.

Poděkování

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1023 a MZE-RO1223, a dále s podporou dotačního titulu „Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství“.