Hodnocení účinku plazmatem aktivované vody proti bakterii Pectobacterium atrosepticum

Jílková B.¹, Víchová J.¹, Rodopská S.¹, Kmoch M.², Loubová V.², Maršálková E.³

¹Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, ²Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., ³Botanický ústav Akademie věd ČR, v.v. i 

Úvod

Pectobacterium atrosepticum je původcem onemocnění rostlin a hlíz bramboru způsobující významné hospodářské škody. Možnosti chemické ochrany jsou značně omezené, proto se hledají jiné alternativy.

Plazmatem aktivovaná voda (PAW) představuje inovativní technologii založenou na expozici vody nízkoteplotnímu plazmatu, při níž vznikají reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS). Díky širokospektrálnímu antimikrobiálnímu účinku, absenci chemických reziduí a schopnosti indukovat fyziologické obranné reakce rostlin představuje PAW perspektivní nástroj udržitelné ochrany rostlin a potenciální alternativu ke konvenčním pesticidům. Také chitosan hydrochlorid (chito) se používá ochraně rostlin jako biostimulant a elicitor, který v rostlinném těle aktivuje přirozenou obranyschopnost proti bakteriálním a houbovým činitelům.

Cíl

Cílem práce bylo ověřit účinnost PAW a chitosan hydrochloridu proti pektinolytické bakterii P. atrosepticum.

Materiál a metody

Předklíčené hlízy brambor odrůdy 'Red Anna' byly vysazeny do plastových květináčů. Před výsadbou byly hlízy mořeny v roztoku látek přírodního původu a kontrolních variantách – hydroxidu měďnatém a vodě. Po výsadbě byla zemina zalita 200 ml roztoku dané testované látky. Po 14 dnech od výsadby byl na listy rostlin aplikován postřik dané testované látky a také zemina byla zalita roztokem dané látky. Za dalších 14 dnů byla aplikace stejným způsobem zopakována. Týden po poslední aplikaci byly stonky o délce cca 15 cm seříznuty.

Z daného kmene bakterie P. atrosepticum byla připravena inokulační suspenze o koncentracích 0,5 a 0,05 McFarlandovy zákalové stupnice (McF).

Stonky byly namočeny po dobu 30 min do kádinky se 100 ml inokula bakterie. Poté byla bakteriální suspenze vylita, kádinka umyta vodou a stonky byly umístěny zpět do již čisté vody (300 ml). Inkubace probíhala při teplotě 22 ± 2 °C. Stonky byly hodnoceny po 2, 3 a 5 dnech od inokulace dle vytvořené stupnice napadení. Z jednotlivých stupňů byl vypočítán index napadení ve stupních.

Výsledky

Mezi 2. až 5. dnem hodnocení byl viditelný rychlý nárůst infekce (Graf 1, Graf 2, Graf 3), přičemž 2. den byly všechny varianty odlišné od pozitivní kontroly, 3. den už pouze ošetření PAW 50 + chito při koncentraci 0,5 McF a PAW 50 + chito, PAW + chito, chito a PAW při koncentraci 0,05 McF. Pátý den bylo zaznamenáno u většiny variant odumírání rostlin. 

Graf 1. Index napadení stonků bramboru pro jednotlivé testované látky po dvou dnech od inokulace

Graf 2. Index napadení stonků bramboru pro jednotlivé testované látky po třech dnech od inokulace

Graf 3. Index napadení stonků bramboru pro jednotlivé testované látky po pěti dnech od inokulace

Poděkování

Tato práce byla vypracována se státní podporou Ministerstva zemědělství ČR v rámci projektu NAZV QL24010148 – „Alternativní způsoby biologické ochrany bramboru za využití bioagens a látek přírodního původu“. Poděkování patří také prof. Ing. Blahoslavu Maršálkovi, CSc.  z Botanického ústavu Akademie věd ČR.