- Štítky blogu
Hodnocení možností snižování výsevků jílku mnohokvětého italského
Macháč R., Petřeková P.
OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.
Úvod
Jílek mnohokvětý jednoletý (Lolium multiflorum Lam. subsp. italicum Volkart ex Schinz α R. Keller).) je významným krátkodobým pícním druhem využívaným především pro produkci kvalitní konzervované píce. Jeho významnou předností je rychlý počáteční růst, vysoká odnožovací schopnost a velmi dobré obrůstání po seči. Uplatňuje se v intenzivních krátkodobých pícních směsích, zejména na orné půdě, ale i při obnově travních porostů na TTP. Zahraniční partneři se často pozastavují nad „vysokými výsevky“, které se obecně u trav u nás používají. Např. v Dánsku se běžně vysévá 4-6 kg/ha osiva diploidních odrůd, u tetraploidních odrůd je to o něco více (8-10 kg/ha). V Nizozemí se vysévá přibližně o 2 kg/ha více než v Dánsku. Naopak v naší republice se běžné výsevky pohybují od 20 do 25 kg/ha u diploidních odrůd a 25-30 kg/ha u tetraploidních odrůd. Výsevní množství je v travním semenářství trav významným pěstitelským faktorem, nicméně jeho vztah k výslednému výnosu obilek (semen) není lineární. Obecně zvyšování počtu rostlin na m2 má za následek snížení počtu odnoží. Naopak při nižší hustotě porostu mají jednotlivé rostliny k dispozici větší vegetační prostor a mohou tak významně zvýšit počet odnoží, čímž se kompenzuje nižší počet rostlin.
Cíl práce
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv rozdílné úrovně výsevku na výnos obilek, počet plodných stébel a HTS jílku mnohokvětého italského a posoudit možnost snížení běžně používaného výsevního množství při zachování vysokého výnosu semen.
Materiál a metody
Polní maloparcelní pokusy byly provedeny v letech 2024-2026 na pozemcích Výzkumné stanice travinářské v Zubří. Před setím bylo provedeno hnojení NPK v dávce ekvivalentní 60 kg dusíku na ha. Jílek byl vyséván do řádků 21 cm (6 řádků na parcelu), do hloubky 3 cm. Výsevky činily 3-8,5 MKS. Pokus byl vyséván 23.9.2024, resp. 25.9.2025. Sklizňová velikost parcely činila 10 m2, všechny varianty byly ve 4 opakováních. V pokusech byla použita tetraploidní odrůda Nana. V jarním období bylo provedeno přihnojení ledkem amonným s dolomitem v dávce 56 kg dusíku na ha. V období před počátkem sloupkování byly pokusy přihnojeny močovinou v dávce 30 kg dusíku na ha. Celková dávka dusíku činila 146 kg na ha. Na konci odnožování bylo provedeno ošetření proti plevelům přípravkem Mustang (2,4-D + florasulam) v dávce 0,6 l.ha-1. Výmlat trav byl proveden přímou sklizní maloparcelní sklízecí mlátičkou Wintersteiger Elite (12.7.2025; 2.7.2026). Výsledky byly statisticky analyzovány prostřednictvím programu Statistica 10 (Cochranův test, ANOVA, post hoc test dle Tukeye).
Výsledky
Vliv výsevního množství na konečný výnos obilek se v obou pokusných letech projevil statisticky vysoce významnými rozdíly. V roce 2025 byl nejvyšší výnos obilek dosažen u varianty s výsevkem 6,5 MKS, což bylo o 33% více než u varianty s nejnižším výsevkem (3 MKS), kde byl výnos nejnižší (1 560 kg/ha). V roce 2026 bylo nejvyššího výnosu obilek dosaženo u varianty s výsevkem 6 MKS, kdy byl dosažen výnos 1 784 kg/ha, což je o 26 % více než u nejnižšího výnosu. Naopak nejnižší výnos byl zaznamenán podobně jako v předchozím roce u varianty s výsevkem 3 MKS, kdy činil výnos obilek 1 414 kg/ha (100 %). Výnosy obilek jsou znázorněny v grafu 1.
HTS jílku se pohybovala 4,40 g (4 MKS) do 4,67 g (8,5 MKS) a nebyly zde zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými variantami výsevku. Rovněž nelze odvodit žádný lineární vztah mezi výši výsevku a stanovenou HTS. Výsledky jsou znázorněny v grafu 2.
Poděkování
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu DKRVO MZE-RO1823
