- Štítky blogu
Endofytické houby proti fuzariózám klasu: možnosti a limity praktického využití
Bleša D.1, Antalová Z.1,2, Zavřelová M.1, Šafář J.2, Matušinský P. 1,3
1Agrotest fyto, s.r.o.; 2Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.; 3 Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci.
Úvod
Fuzariózy klasu obilnin (Fusarium head blight, FHB) patří mezi hospodářsky významné choroby pšenice a dalších obilnin. Vedle ztrát výnosu představují zásadní problém mykotoxiny, zejména deoxynivalenol, jehož obsah nemusí vždy úzce odpovídat intenzitě viditelných příznaků. Ochrana proti FHB proto vychází z kombinace agrotechnických opatření, odrůdové odolnosti, prognózy infekčního rizika a fungicidní ochrany. Účinnost jednotlivých opatření je však ovlivněna průběhem počasí, složením komplexu původců a krátkým obdobím vhodným pro zásah během kvetení.
Endofytické houby představují jednu z možností, jak tento systém doplnit. Tyto druhy mohou rostlinu dlouhodobě kolonizovat bez vyvolání příznaků choroby a současně omezovat patogen přímo nebo prostřednictvím změny reakcí hostitele.
.jpg)
Cíl
Cílem přehledu bylo shrnout hlavní mechanismy působení endofytických hub proti FHB a posoudit, které způsoby jejich aplikace mají největší potenciál pro praktické využití v ochraně obilnin.
Metody
Byly hodnoceny práce zaměřené především na pšenici a další obilniny, ve kterých byly endofytické nebo epifyticky asociované houby testovány proti Fusarium spp. Důraz byl kladen na studie sledující nejen antagonismus in vitro, ale také kolonizaci hostitele, intenzitu FHB, obsah mykotoxinů a účinnost ve skleníkových nebo polních podmínkách. Příspěvek byl zpracován jako přehled odborné literatury.
Výsledky
Endofytické houby mohou omezovat FHB několika vzájemně se doplňujícími mechanismy. Patří mezi ně přímý antagonismus vůči houbám rodu Fusarium, konkurence o prostor a živiny, mykoparazitismus a aktivace či priming obranných reakcí rostliny. Samotná inhibice patogenu na Petriho misce však není spolehlivým prediktorem účinnosti v rostlině. Některé houby mohou vykazovat pouze mírný přímý antagonismus, ale díky dobré kolonizaci hostitele nebo aktivaci jeho obrany dosahují výraznějšího účinku in planta.
Aplikační strategie lze rozdělit podle místa zásahu. Ošetření posklizňových zbytků může snižovat množství primárního inokula. Přímá aplikace do klasu zasahuje místo infekce, ale je závislá na správném načasování a přežívání mikroorganismu v exponovaném prostředí klasu. Aplikace na osivo nebo do kořenové zóny je technologicky atraktivní, její účinnost však závisí na dlouhodobé kolonizaci nebo systémovém ovlivnění rostliny až do období kvetení.
Obr. 2. Schéma znázorňující míru napadených rostlin patogenem pro rostliny kontrolní a ošetřené podpůrnými endofytickými mikroorganismy.
Pro praktické využití je zásadní, aby biologické agens nesnižovalo pouze viditelné příznaky choroby, ale také množství mykotoxinů. Mezi studované příklady patří Serendipita indica, Metarhizium anisopliae, Sarocladium zeae, Penicillium olsonii, Trichoderma gamsii nebo Clonostachys rosea. Perspektivní kandidát musí kromě biologické účinnosti splňovat také požadavky na stabilitu kolonizace, formulaci, skladovatelnost, aplikovatelnost a kompatibilitu s fungicidy či dalšími prvky integrované ochrany.
Endofytické houby proto nelze chápat jako jednoduchou náhradu fungicidů. Jejich největší potenciál spočívá pravděpodobně v doplnění stávajících opatření systému ochrany proti FHB.
Poděkování
Práce vznikla za podpory Ministerstva zemědělství České republiky v rámci institucionální podpory MZE-RO1123 a projektu QL24010008.
Odkazy
