Dynamika produktivity vybraných druhů rostlin v časovém průběhu po založení matečných porostů

Frei I.¹

¹Zemědělský výzkum, spol. s r. o.

Úvod

Produkce osiva planě rostoucích druhů je klíčová pro obnovu druhově bohatých travinobylinných společenstev s významnou ekologickou funkcí. Rostoucí poptávka po regionálním osivu určeném pro zakládání květnatých luk, revitalizace a rekultivace převyšuje množství, které lze udržitelně získat sběrem z volné přírody. To zvyšuje potřebu spolehlivé produkce osiva s odpovídající genetickou variabilitou a ekologickou adaptací.

Založení tzv. matečných porostů (seed production areas) umožňuje dlouhodobou a eticky přijatelnou produkci lokálního osiva. Klíčové je přitom zachovat genetickou diverzitu, minimalizovat nežádoucí selekční tlaky a zabránit úbytku původních populací. Kromě genetických faktorů však kvalitu a množství osiva významně ovlivňují i tzv. mateřské efekty, tedy vliv prostředí, ve kterém rostliny matečného porostu rostou. Tyto efekty mohou zásadně ovlivnit velikost, klíčivost i vitalitu semen. Sledování vývoje produktivity matečných porostů v čase proto umožňuje identifikovat druhy s vysokou a stabilní produkcí a zároveň posoudit jejich vhodnost pro dlouhodobou kultivaci.

Cíl

Cílem studie bylo vyhodnotit produkční stabilitu a dynamiku výnosu osiva pěti vybraných druhů lučních bylin — Vicia cracca, Galium verum, Hypericum perforatum, Dianthus carthusianorum a Leucanthemum vulgare — pěstovaných v matečných porostech. Dílčím cílem bylo určit druhy s nejvyšší dlouhodobou produkční stabilitou a odolností vůči biotickým a abiotickým stresům.

Metody

Matečné porosty byly založeny v roce 2023 na experimentální ploše Zemědělského výzkumu, spol. s r. o. (278 m n. m.), na kambizemi se střední zásobou živin a neutrálním pH. Každý druh byl vyséván ručně v závislosti na velikosti semen (0,25–3,5 g·m⁻²) do parcel 1,5 × 4 m. Porosty byly pravidelně odplevelovány a jednou ročně sečeny.

Produktivita byla hodnocena během dvou vegetačních sezón (2024–2025). Každoročně byly zaznamenány: výnos osiva (g·m⁻²), pokryvnost porostu (%) a hmotnost tisíce semen (HTS). Data byla analyzována pomocí vícefaktorové analýzy rozptylu (ANOVA) s následným Tukeyho testem (p < 0,05) v programu STATISTICA 13.5 (TIBCO Software Inc.)

Výsledky

Ve všech sledovaných druzích se projevil výrazný časový vývoj produkce. První rok byl charakterizován nižším výnosem typickým pro fázi zapojování porostu. Ve druhém roce došlo u čtyř z pěti druhů k významnému nárůstu produkce osiva, což odpovídá dosažení plné produkční fáze (Tabulka 1).

Vicia cracca, Leucanthemum vulgare a Galium verum vykázaly postupný nárůst výnosu a vysokou pokryvnost, čímž prokázaly stabilní produkční potenciál. Naproti tomu Dianthus carthusianorum dosáhl prudkého produkčního vrcholu (22,1 g·m⁻²) ve druhém roce, avšak s očekávaným útlumem v dalších letech. Hypericum perforatum vykázalo výrazný pokles výnosu (až o 100 %) v důsledku napadení antraknózou (Colletotrichum gloeosporioides), což potvrdilo jeho vysokou citlivost k patogenům.

Tabulka 1. Vývoj výnosu osiva (g.m^-2) v průběhu dvou let po založení matečných porostů

Meziroční variabilita výnosů byla ovlivněna zejména průběhem počasí a srážkami v době kvetení a dozrávání. Citlivější na srážkový deficit byly druhy s mělčím kořenovým systémem, zejména Dianthus carthusianorum a Leucanthemum vulgare.

Graf 1. Vývoj výnosu osiva (g.m-2), HTS a pokryvnosti v průběhu dvou let po založení matečných porostů

Za nejstabilnější druhy z hlediska dlouhodobé produkce osiva (Graf 1) byly vyhodnoceny Vicia cracca, Galium verum a Leucanthemum vulgare, které vykazují kombinaci vysoké vitality, regenerační schopnosti a stabilního výnosu. Tyto druhy lze doporučit pro trvalé matečné porosty určené k produkci autochtonního regionálního osiva.

Dedikace: Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1725.

Kontakt: Ing. Ivana Frei Ph.D., Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Zahradní 1, 664 41 Troubsko, tel.: 547 138 806, e-mail: frei@vupt.cz