Charakterizace mrazového poškození u netradičních ovocných dřevin: kdouloň obecná

Bilavčík A.¹, Ondrášek I.², Bobrova O.^1,3, Morvay P.³, Dokoupil L.³, Zámečník J.¹, Golosna L.¹, Faltus M.¹, Tunklová B.¹ 

¹ Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., ² Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, ³ Institute for Problems of Cryobiology and Cryomedicine NAS of Ukraine 

Úvod a cíl 

Kdouloň obecná (Cydonia oblonga Mill.) je méně využívanou ovocnou dřevinou, jejíž odrůdy jsou cenným zdrojem biologické rozmanitosti i materiálem pro šlechtění. Pro její pěstování ve střední Evropě je důležitá odolnost pupenů vůči zimním mrazům, mezi odrůdami však není dostatečně popsána. Cílem práce bylo porovnat mrazuvzdornost dormantních vegetativních pupenů 43 odrůd kdouloně a stanovit jejich LT₅₀, tedy teplotu odpovídající 50% pravděpodobnosti přežití. 

Materiál a metody 

Jednoleté výhony byly odebrány v lednu 2025 z výsadeb Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici a přibližně tři týdny uchovávány při −4 °C. Nodální segmenty s jedním vegetativním pupenem byly vystaveny osmi cílovým teplotám od −11,3 do −31,0 °C. Ochlazování i následné zahřívání probíhalo rychlostí 1 °C za hodinu a cílová teplota působila 4 hodiny. Pro každou kombinaci odrůdy a teploty byla hodnocena tři opakování po pěti segmentech; kontrola zůstala při −4 °C. Po 24 hodinách při +5 °C byly pupeny podélně rozříznuty a podle zbarvení pletiv zařazeny na stupnici 9 (zelené, vitální), 5 (částečně poškozené) nebo 1 (silně až zcela poškozené). Pro statistické hodnocení byl stupeň 9 považován za přežití, stupně 5 a 1 za poškození. Pro každou odrůdu byl použit binomický zobecněný lineární model s logitovou vazbou. LT₅₀ byla odvozena z modelu, její standardní chyba a 95% interval spolehlivosti delta metodou. Odhady se standardní chybou vyšší než 5 °C byly považovány za nestabilní. 

Obr. 1. Podélné řezy vegetativních pupenů kdouloně po mrazovém testu. Vlevo pupeny hodnocené stupněm 9 – zelené (vitální), vpravo stupněm 1 – hnědé (zcela poškozené). Úsečka = 1 cm. 

Výsledky 

Stabilní odhady LT₅₀ byly získány u 37 ze 43 odrůd. Pohybovaly se od −13,3 do −17,8 °C, tedy v rozpětí 4,5 °C. Nejnižší mrazuvzdornost vykázala odrůda ‘Konstantinopler’ (LT₅₀ = −13,3 ± 0,34 °C); nízká odolnost byla zjištěna také u odrůd ‘Morava’, ‘Krymska’ a ‘Ispolinskaja’. Nejvyšší mrazuvzdornost vykázaly odrůdy ‘Asenica’ (−17,8 ± 0,41 °C) a ‘Buchlovicka’ (−17,7 ± 0,40 °C). K odolnějším patřily rovněž ‘Danuviana’, ‘Cydora Robusta’, ‘Limon Ayvasi’ a ‘Portugalska’. U šesti odrůd byly odhady nestabilní, a proto nebyly použity k přímému pořadovému srovnání. 

Závěr a poděkování 

Řízený mrazový test umožnil porovnat mrazuvzdornost dormantních vegetativních pupenů širokého souboru kdouloní. U 37 odrůd se stabilním odhadem se hodnoty LT₅₀ lišily o 4,5 °C. Nejnižší mrazuvzdornost vykázala odrůda ‘Konstantinopler’, zatímco nejodolnější byly podle odhadů LT₅₀ odrůdy ‘Asenica’ a ‘Buchlovicka’. Výsledky poskytují podklad pro výběr kontrastních genotypů do navazujících experimentů. Protože byl hodnocen jeden termín odběru, je třeba odolnost vybraných odrůd ověřit opakovaným testováním a hodnocením následného růstu. Použitý postup lze následně využít k charakterizaci dalších netradičních ovocných dřevin pro pěstování v podmínkách České republiky. 

Tato práce byla financována se státní podporou Ministerstva zemědělství České republiky v rámci projektu QL24010298 a Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity, podprogramu č. 6.2.10 (č. j. 51834/2017-MZE-17253.